Mé nejoblíbenější místo
(popis: subjektivní,dynamický,citově zabarvený)
datum: 4.12.2002
...........Dlouho jsem přemýšlel, o jakém místě bych mohl psát. Má to být mé nejoblíbenější místo. Nemohl jsem na nic přijít. Po náročném přemýšlení, když už jsem to vzdával, mi hlavou probleskla myšlenka, na níž jsem vlastně čekal. Rozhodl jsem se popsat místo, na kterém trávím poslední dobou nejvíce času. Je to letiště Aeroklubu Mladá Boleslav.
...........Vždy jsem si přál být pilotem. Snil jsem o tom, když jsem byl malý a sním o tom dodnes. Jednoho dne za mnou přišli rodiče a sdělili mi, že je na letišti v Mladé Boleslavi nábor nových žáků pro plachtařský výcvik. Ihned jsem se oblékl a jel tam s nimi. Nábor proběhl ve skvělé přátelské atmosféře a po seznámení s tím, jak výcvik bude probíhat, jsem se stal žákem letecké školy. Asi po šesti měsících teoretické přípravy a závěrečných zkouškách, kterými jsem prošel ,jsem konečně mohl přejít na další část výcviku. Byl to praktický letecký výcvik. Nemůžu vám říci, jak to dopadlo, protože v tomto výcviku stále pokračuji, ale mohu se vám přiznat, že se mi na letišti moc líbí, a že je to opravdu mé nejoblíbenější místo.
...........Když projdu letištní branou a kráčím směrem k hangáru po širokém betonovém chodníku, je to něco úžasného. Takto vždy začíná běžný letový den. Hangár je největší budova patřící k letišti. Vchází se dovnitř těžkými zelenými vraty, která se dají otevřít jen při pomoci více lidí. Při otevírání sice jezdí po kolejnici pod nimi, ale i tak jsou velice těžká. Když vcházím dovnitř, vždy na mě dýchne letecká atmosféra. Uvnitř tohoto hangáru jsou uložená všechna letadla našeho letiště. Pokaždé, když chceme začít létat, musíme všechny letadla nejdříve vyndat ven a potom je teprve možné manipulovat s kabinou letounu, ve kterém poletím. S hangárem je spojená letová a informační věž. Je to hlavní středisko všech letů. Na věži je vždy člověk, který dohlíží na letový provoz v okruhu pěti kilometrů na každou stranu od letiště. Před touto věží je hotovostní místnost. Po opuštění hotovostní místnosti se dostaneme do dlouhé chodby vedoucí k letištní restauraci a klubu zároveň. V této místnosti se odehrávají všechny předletové přípravy a po letové rozbory. A konečně se dostáváme ven, před věž, kde se nachází letištní startovací a přistávací dráha. Jsou to dva pruhy širokého travnatého pásu k sobě zkřížené. Nejkrásnější pohled se na tuto dráhu naskýtá při východu nebo západu slunce. V pravé poledne zase slunce klopí oči na rozžhavenou travnatou plochu, po níž se prohání větřík a zároveň ohýbá květiny pokukující na okraji neposekané části dráhy. Mám moc rád tyto letní dny, kdy ležím na bílém startovacím "Té" a čekám, až přistane nějaký žák s letounem kolébajícím se ve větru a já si budu moci krásnou krajinu kolem letiště prohlédnout z výšky. Z ptačí perspektivy si mohu prohlédnout i místa, která bych jako běžný návštěvník neměl šanci vidět. Za hangárem stojí zásobárna pohonných hmot pro letadla. Je to malý červený domek, ze kterého vykukují dvě hadice pro přepravu kapalin na místo, kde jsou nejvíce potřeba. Po měkkém přistání mého letounu na zem, opouštím kabinu a jdu si zapsat poznámky, které jsem během letu obdržel od instruktora. Po skončení letového dne se vše za stálého mluvení a bouřlivého rozebírání proběhnuvších letů uklidí do hangáru a připraví se na odchod domů. Já jsem jako vždy pln očekávání dalšího takového dnu a s klidným svědomím a samozřejmě výbornou náladou, kterou ve mně toto místo zanechává, odebírám domů.
...........Sen se mi už skoro splnil. Letiště je opravdu mé nejoblíbenější místo a já jsem opravdu šťastný, že mohu na tomto místě trávit svůj čas mezi všemi lidmi, kteří mají jistě stejné sny.
Hrad.*30*